Politická parafráze stejnojmenného eseje Adolfa Loose z roku 1908. Idea komunismu postavená proti myšlence vymýcení ornamentu.
První verze – bílá na bílé – představuje mimikry, rafinovaný způsob jak ulpět na povrchu a zapomenout na propagandu. Strhuje při ní povrchnost, začátek vnímání kýče. Ve druhém plánu se z cibuláku stává druh komerčního válečného malování.
Hlavy Lenina a Gottwalda symbolizují stranickou vazbu na Rusko i mezinárodní rozměr ideologie. Porcelán zde otevřeně vystupuje jako oblíbený materiál aparátčíků minulého režimu. Nezastupitelný význam má i samotný cibulový dekor, který Velčovský opakovaně používá pokaždé s trochu jiným významem.
Je pro něj výrazem novodobé klasiky, způsobem, jak fastfoodové generaci přiblížit stolování na porcelánu, sarkastickou připomínkou měšťáctví napříč historií – ale vzhledem k tomu, že jde o zmutovaný dekor původně čínské provenience, představuje také zapomenutý projev globalizace před globalizací.